Když jsem si blog minulé prázdniny zakládala, tak je pravda, že mě blogování opravdu bralo a brala mě i kosmetika a prostě všechno to okolo toho, co se týče nějaké té scény beauty bloggerek a beauty blogů. Chtěla jsem prostě něco dokázat a chtěla jsem to udělat jako moje tehdejší vzory jako třeba GetTheLouk, Teri Blitzen, PetraLovelyHair, TheTeenGirlLooks a další... Chtěla jsem se dostat do povědomí lidí tím, co mě tehdá strašně bralo a to kosmetikou a blogováním, tedy beauty blogem. Tak jsem si tedy založila tento blog.
Ze začátku jsme opravdu byla blogováním úplně posedlá a pořád jsem vymýšlela články a jiné věci, které bych na blogu mohla mít a udělat. Tahle moje posedlost trvala někde do března 2014. Možná ti kdo v té době už nějakou chvilku blog četli, tak si asi všimli, že někde zhruba od toho března začali být články dost často na rychlo a tím pádem i míň kvalitní a všechno. Kvalita blogu a článků podle mně od března klesla. Možná se teď ptáte co za tím vlastně stálo?
V březnu tohoto roku jsem s mojí nejlepší kamarádkou potkala partu opravdu moc fajn lidí a prostě jsme se do té party připojily a začaly jsme tím pádem s těma lidma trávit víc času a měly jsme prostě konečně nějaký fakt dobrý kamarády. V tu dobu jsem začala na blog už celkem kašlat, protože jsem chtěla s těma lidma trávit čas. Pak, jak víte, se mi rozbil foťák a dala jsem si pauzu s tím, že se všechno nějak vyřeší a na blog se vrátím a od té doby jsem o sobě nedávala moc vědět. Takže co se tedy za tu dobu stalo a jak je to dneska...
S již zmiňovanou partou už se sice tolik nescházím, ale pořád je vídám a pořád se bavíme stejně a jsme prostě taková ta parta fajn lidí. Největší zvrat v mém životě se stal, ale až začátkem června. V tu dobu jsem se seznámila s jedním moc skvělým člověkem. Nebudu asi tajit, že je to kluk. Tenhle člověk mi absolutně změnil život, ale k lepšímu. Díky němu jsme víceméně dospěla a i moje kamarádka, která je o rok starší řiká, že jsem teď dospělejší. Prostě tenhle člověk pro mně znamená strašně moc a nechci ho nikdy ztratit. za zmínku asi stojí, že spolu nechodíme, ale prostě mi tenhle člověk přirostl k srdci.
Dá se tedy říct, že jsme zase o něco dospěla a tím pádem se mi zase trošku změnilo myšlení a díky tomu taky píšu tenhle článek. Došlo mi totiž, že i když mě blogování strašně bavilo, tak teď už mě to ani tolik netáhne a ani se mi to dělat nechce. Chci žít život mezi kamarádama, rodinou, lidma na kterých mi záleží a mám je ráda a prostě tím co mě baví a čím chci žít a jde o to, že blog mezi to nepatří.
Už nemám na blog čas, náladu ani chuť. Chci žít život, kdy nebudu muset myslet na to, jestli článek vyšel nebo ne, jestli mám fotky nebo ne, jestli budou články pravidelně a pachtit s po nocích s články. NE! Chci žít jako většina lidí. Tím pádem tedy s blogem končím!
Chci moc poděkovat všem, co blog četli a třeba je to i bavilo. Děkuju za komentáře a všechnu podporu. Děkuju moc za to všechno co, jsem s blogem prožila. Blog mazat nebudu, ale už nebudu ani blogovat. Mám jiné zájmy a celkově jsem teď už někde jinde. Doufám, že vás můj blog aspoň trochu bavil a že na něj budete vzpomínat v dobrém. Ještě jednou velké díky!
